Barcelona přitahuje jako magnet všechny, které Gaudího architektura dodnes nepřestává fascinovat. A nejen je… Antoni Gaudí po sobě v katalánské metropoli zanechal velmi viditelné stopy v podobě řady unikátních staveb. Pokud je znáte jen z fotografií nebo z reportáží o architektonických skvostech, pak vězte, že znáte jen polovinu pravdy. Tu druhou poznáte až na vlastní oči…
Monumentální klenba chrámu Sagrada Família.
Milovníci architektury s námi sice nemusí souhlasit, subjektivní vnímání je koneckonců základem kvalitního umění, přesto zde předkládáme seznam 4 Gaudího staveb, které považujeme za opravdové architektonické skvosty nejen Barcelony a Katalánska, ale i celého Španělska. To, co uvidíte, vás nenechá na pochybách, že Gaudí byl nenapravitelným snílkem i opravdovým géniem.
#1 Casa Vicens: Slibný začátek jedné velké kariéry
Že každý nějak začíná, dokazuje i první významná secesní stavba, kterou Antoni Gaudí navrhl. Psal se tehdy rok 1878 a teprve šestadvacetiletý Gaudí začal na objednávku továrníka Manuela Vicense připravovat návrh vilového domu. Tento nápaditý dům ve španělsko-islámském slohu je dodnes považován za pýchu čtvrti Gràcia. V roce 2005 byl dokonce zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
O Gaudím je dobře známo, že dovedl bravurně kombinovat všechny druhy stavebních a dekorativních materiálů. V případě Casy Vicens sáhl po hrubých červených cihlách, barevných keramických obkladech ve tvaru šachovnice s květinovým vzorem a kameny.
#2 La Pedrera neboli Casa Milà: Poslední Gaudího světská stavba a nejen to
Při pohledu na tento městský dům oko milovníka zaoblených linií a dekorativnosti doslova zaplesá. Casa Milà je posledním civilním dílem, pod které se Gaudí podepsal. Veškerou další pozornost věnoval výhradně svému životnímu dílu – slavné katedrále Sagrada Familia.
Ale zpátky k jednomu z nejzajímavějších obytných domů. Tento šestipatrový činžovní dům v barcelonské čtvrti L’Eixample na sebe strhává veškerou pozornost kolemjdoucích vlnitým šedým kamenným průčelím, jež působí dojmem, že se přes něj převalily divoké mořské vlny a opracoval jej bouřlivý vichr. Střechu domu střeží středověcí rytíři zakletí do komínů. V katalánštině se tomuto největšímu obytnému domu, který kdy Gaudí postavil, přezdívá La Pedrera neboli Kamenolom. Španělům totiž evokoval tu hromadu kamení, tu skálu s jeskyněmi.
#3 Casa Batlló: Zapojte svou fantazii! Co vidíte? Dům z kostí nebo Zívající dům?
Vítejte zpět v elegantní čtvrti L’Eixample. Další zastávkou je secesní dům Casa Batlló, který v letech 1905–1907 Gaudí kompletně přestavěl na objednávku průmyslníka Josepa Batlló i Casanovase. Hlavním poznávacím znamením celé stavby, jež nese veškeré Gaudího rysy, je efektní fasáda tvořená pískovcem a pokrytá barevnou „trencadís“, tj. katalánským druhem mozaiky ze střepů skla, kachlů atp., jež ve své době platila za skutečnou bizarnost.
Balkony v prvním patře podpírají sloupy náramně připomínající lidské kosti. Ty v dalších patrech pak evokující kusy lebek (i proto přezdívka Dům z kostí). Obří okna předělená holenními kostmi a nohama racka zase domu přisoudila přezdívku Zívající dům. V přízemí domu je situováno blankytné atrium zastřešené oválným světlíkem.
#4 Palau Güell: Dechberoucí výsledek jednoho velkého přátelství
Obecně platí, že ty nejlepší věci vzejdou z toho, když se lidé spojí a spolupracují. Nejinak tomu bylo také v případě paláce Güell. Eusebi Güell, majetný katalánský průmyslník a politik, byl natolik fascinován Gaudího výtvory, že mu navrhl spolupráci. Z čistě pracovního vztahu se ale postupem času vyklubalo celoživotní přátelství.
Palác Güell, v němž se benátské vlivy prolínají s těmi maurskými, se pán domu rozhodl nechat pro sebe a svou rodinu vystavět v úzké boční uličce v dolní části slavného bulváru Las Ramblas. Rozhodnutí to přitom bylo nanejvýš odvážné. Ve své době se totiž jednalo o čtvrť plnou bohémů, marnotratníků i prodejné lásky. Nevšedním prvkem domu je brána tvořená dvěma parabolickými oblouky a dekorovaná rozměrnou kovovou plastikou. Detailní technickou propracovaností se pyšní i zázemí domu. Systém mezipater a otevřených průhledů zajišťoval neustálé proudění vzduchu a obyvatelům tak pomáhal přečkat úmorná vedra.
Zkrátka a dobře, kdo se rozhodne strávit třeba jen krátký eurovíkend v Barceloně a poznat alespoň některé Gaudího stavby pěkně zblízka, do konce života na Barcelonu nezapomene.
